EKOLOGICKY VÝZNAMNÁ ÚZEMÍ, CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ ÚZEMÍ

Obecné informace

Dalším zohledněným faktorem je výskyt chráněných oblastí - mimo již zmiňovaných místních zdrojů využívaných i nadále pro zásobování obyvatel pitnou vodou se jedná např. o ochranná pásma vodárenského zdroje, chráněné krajinné oblasti, chráněné oblasti přirozené akumulace vod atd.

• jeden národní park – Krkonošský národní park
• pět chráněných krajinných oblastí - CHKO Jizerské hory, Český ráj, Kokořínsko, Lužické hory a České středohoří
• tři chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) - jsou to dvě chráněné oblasti přirozené akumulace povrchových vod - Jizerské hory a Krkonoše - a chráněná oblast přirozené akumulace podzemních vod - Severočeská křída
• tři zdroje léčivých vod, které mají stanovena svá ochranná pásma
• ochranná pásma jednotlivých vodních zdrojů

Celková výměra velkoplošných zvláště chráněných území (KRNAP A CHKO) činí 106849 ha, což je 33,7 % území kraje. Liberecký kraj se tak řadí na jedno z předních míst v podílu zvláště chráněných území na celkové ploše kraje za Českou republiku.

Přehledová situace CHOPAV Jizerské hory na území Libereckého kraje

Chráněné oblasti přirozené akumulace vod

Z hlediska přirozené akumulace vody lze považovat území Libereckého kraje za vodohospodářsky významné. Poměrně velkou část zasahují celkem tři chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV), v nich potom jsou samostatně chráněny jednotlivé vodní zdroje ochrannými pásmy, která zaujímají nezanedbatelnou část území (zejména okres Česká Lípa a severní hranice okresů Liberec a Jablonec n.N.).

Jsou to dvě chráněné oblasti přirozené akumulace povrchových vod - Jizerské hory a Krkonoše - stanovené Nařízením vlády ČSR č. 40/1978 Sb. a chráněná oblast přirozené akumulace podzemních vod Severočeská křída, stanovená Nařízením vlády ČSR č. 85/1981 Sb.

CHOPAV Jizerské hory a Krkonoše jsou územně shodné s chráněnými krajinnými oblastmi. Na území CHOPAV Jizerské hory jsou vodárenské nádrže Souš a Josefův důl, které zásobují pitnou vodou oblastní vodovod Liberec – Jablonec n.N. a pramení zde Jizera a Lužická Nisa. CHOPAV Krkonoše navazuje na CHOPAV Jizerské hory, na území Libereckého kraje pramení levostranné přítoky Jizery.

Přehledová situace CHOPAV Krkonoše na území Libereckého kraje

CHOPAV Severočeská křída zasahuje celé území okresu Česká Lípa a jihozápadní části okresů Liberec a Semily, okrajově i Jablonec n.N. Jedná se rozlohou o největší chráněnou oblast v ČR (celkem 3750 km2) a celkem územně zahrnuje centrální oblasti české křídy, území Děčínského Sněžníku, povodí Kamenice, Ploučnice, Pojizeří a labských přítoků od Mělníka po ústí Ohře.

Přehledová situace CHOPAV Severočeská křída na území Libereckého kraje

Ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod

• Lázně Libverda
• Lázně Kundratice (k.ú. Hamr na Jezeře, Osečná)
• zřídelní oblast Vratislavice nad Nisou

Všechny uvedené zdroje jsou na území okresu Liberec, ochranné pásmo 2. stupně zdroje Vratislavice zasahuje do okresu Jablonec n.N.

Ochranná pásma vodních zdrojů

Ochrana jednotlivých vodních zdrojů je zajištěna stanovením jejich ochranných pásem. V převážné části území má většina zdrojů ochranná pásma stanovena, určitou výjimkou je území okresu Semily, kde byla pro převážné množství zdrojů stanovena pásma s omezenou dobou platnosti, která již uplynula. Jedná se většinou o ochranná pásma 2. stupně, pásma 1. stupně zůstávají v platnosti.

Rozsah ochranných pásem – územním rozsahem významnější jsou pásma povrchových zdrojů na severu okresů Jablonec n.N. a Liberec, dále podzemních zdrojů v okolí Turnova (okr. Semily a Liberec). Poměrně značný rozsah mají ochranná pásma podzemních zdrojů na území okresu Česká Lípa - zejména jižně od Č. Lípy, v okolí Mimoně a podzemní i povrchové zdroje na severní hranici okresu.

Prakticky celou východní část území zasahuje ochranné pásmo 3. stupně vodárenského odběru Káraný – odběr pro Prahu z Jizery u Brandýsa nad Labem – pásmo odpovídá hranici povodí bývalého vodárenského toku Jizera (vyhlášku o vodárenských tocích ruší vodní zákon 254/2001 Sb.).

Situace důležitých ochranných pásem vodních zdrojů na území Libereckého kraje

Uvedená ochranná pásma významných zdrojů korespondují se stanovenými CHOPAV.

Krkonošský národní park

Krkonošský národní park je nejstarším národním parkem v České republice, vyhlášený v roce 1963 za účelem k ochrany vrcholových partií Krkonoš.

Rozprostírá se v severovýchodní části Čech při hranici s Polskem. Z administrativního hlediska leží jeho větší část na území okresů Trutnov (70 %) a Semily (30 %). Území o rozloze 548 km2 (včetně ochranného pásma) a velmi přibližně ve tvaru kosodélníku o stranách 40 a 18 km je orientováno ve směru od severozápadu k jihovýchodu.

Většina území národního parku spadá do geomorfologického celku Krkonoše (podcelky Krkonošské hřbety, Krkonošské rozsochy a Vrchlabská vrchovina), část ochranného pásma patří již do celku Krkonošské podhůří (s podcelky Železnobrodská vrchovina a Podkrkonošská pahorkatina).

Konkrétní vymezení KRNAP (včetně OP) lze popsat takto: hranice s Polskem, Novosvětské sedlo, Hvězda, Jablonec nad Jizerou, Jizera po Arnoštov, Jizerka po Hrabačov, Vrchlabí, Rudník, Mladé Buky, Kalná Voda, Babí, Žacléř. Bezprostředně sousedí s Broumovskou vrchovinou na východě, Jizerskými horami na severozápadě, v Polsku s Kotlinou Jeleniogórskou a Rudawami Janowickiemi. Vymezení vlastního národního parku a jednotlivých ochranných zón je zřetelné z přiložené mapy.