HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

Liberecký kraj byl v období před 2. světovou válkou jedním z významných průmyslových center republiky. To platí především pro území tvořené městy Tanvald – Jablonec nad Nisou – Liberec – Hrádek nad Nisou. Nejvýznamnějším již tradičním výrobním odvětvím byl textilní průmysl, po 2. světové válce strojírenství a těžba uranových rud. Nepřerušena zůstala tradice sklářství (Železnobrodsko, Novoborsko) a výroba bižuterie (Jablonecko).

Textilní průmysl se po roce 1990 dostal do útlumu a jeho podíl na celkovém obratu, exportu i zaměstnanosti se významně snížil, podobná situace nastala i u některých strojírenských podniků a u těžby uranu. Útlum činností byl do jisté míry kompenzován novými pracovními příležitostmi ve službách, strojírenském průmyslu, stavebnictví a rozvoji infrastruktury. Výrazný útlum nastal i v zemědělské výrobě.

Reakcí na nové tržní podmínky je rozvoj malého a středního podnikání, na základě požadavků trhu, zaměřeného zejména na výrobu pro automobilový průmysl, stavebnictví a služby. Nově vzniklé firmy velmi výrazně zredukovaly nezaměstnanost. Převážně v 2. pol. 90.let je zřejmý příliv zahraničních firem, které staví na tradicích a kvalifikované pracovní síle kraje a to zvláště v perspektivních oborech (výroba skla a bižuterie, výroba a zpracování plastů, strojírenství, automobilový průmysl).

Mezi hospodářsky slabé oblasti s vysokou nezaměstnaností, nízkou intenzitou podnikatelských aktivit, nízkou daňovou výtěžností a nízkou hustotou osídlení lze v rámci kraje zařadit především oblast Frýdlantského výběžku, prostor bývalého VVP Ralsko a západní část okresu Česká Lípa. Problémem celého kraje je velké množství málo nebo nevyužívaných průmyslových areálů a objektů.




Liberecký kraj je krajem s nejmenším podílem orné a zemědělské půdy, a s nejvyšším podílem lesní půdy. Lesy zaujímají v současné době více než 43 % území (v okrese Jablonec n.N. 55 %). Kromě hospodářského využití mají lesy v této oblasti zvláště významné ochranné, vodohospodářské a rekreační funkce. V území Libereckého kraje jsou podmínky pro zemědělství z hlediska vnitřní struktury přírodních podmínek výrazně odlišné. Současný stav zemědělství je vzhledem k reliéfu v horských, podhorských, pahorkatinných i údolních částí velice rozdílný. Hlavními plodinami jsou obiloviny a pícniny v návaznosti na chov skotu.

V Libereckém kraji se po léta těží bohaté zásoby nerostných surovin, především kameniva a písku. Významná byla již v minulosti těžba a zpracování dekoračních a stavebních kamenů (např. liberecká žula, železnobrodské pokrývačské břidlice, kvalitní čediče, křemence aj.). V současné době je lomová činnost zaměřena hlavně na těžbu písků, štěrkopísků a drceného kameniva. Zvláště významné postavení má Liberecký kraj v zásobách a těžbě kvalitních sklářských a slévárenských písků.

Na území se nacházejí velkoplošné staré ekologické zátěže a devastace, jedná se o pozůstatky po chemické těžbě uranu na Českolipsku v prostoru Hamr na Jezeře – Stráž pod Ralskem a kontaminace horninového prostředí v bývalém vojenském prostoru Ralsko.

Hrubý domácí produkt na obyvatele Libereckého kraje v roce 1999 vykazoval 82,7 % průměrné úrovně hrubého domácího produktu na obyvatele České republiky a 46,1 % hrubého domácího produktu na obyvatele Evropské unie jako celku. Liberecký kraj se podílel 3,5 % na celkovém HDP České republiky. Celkově patří mezi kraje s nižší ekonomickou úrovní.