Vodní toky

Libereckým krajem prochází hlavní evropské rozvodí, které odděluje úmoří Baltu (povodí Odry) a Severního moře (povodí Labe). Rozvodí probíhá hřebenovými partiemi Lužických hor (Hvozdský hřbet), Ještědského hřbetu a centrální částí Jizerských hor.

Nejvodnatější řekou je Jizera. K povodí Jizery náleží říčka Mohelka, která se svými přítoky odvodňuje jižní část kraje. Dalšími důležitými přítoky Jizery, které odvodňují východní část kraje, jsou říčky Kamenice, Jizerka a Oleška.

Podještědská pahorkatina je odvodňována Ploučnicí a jejími přítoky Ještědským, Panenským potokem, Svitávkou a Robečským potokem. Páteřním tokem území je Lužická Nisa, která pramení v jabloneckém okrese a tvoří osu Žitavské pánve od Jablonce n. N. přes Liberec, Chrastavu, Hrádek a dále na území Polska a SRN.

Významnějšími přítoky Lužické Nisy jsou Černá Nisa a Jeřice.

Frýdlantský výběžek je odvodňován říčkou Smědá, která pramení v okolí Smědavy ve východní části Jizerských hor.

1-00-00 povodí Labe (úmoří Severního moře)
- Jizera pod Kamenicí-část ... 1-05-01
- Jizera od Kamenice pod Klenici ... 1-05-02

2-00-00 povodí Odry (úmoří Baltského moře)
- Lužická Nisa po Mandavu-část ... 2-04-07
- Lužická Nisa od Mandavy po Smědou-část ... 2-04-09
- Smědá a Lužická Nisa pod Smědou ... 2-04-10

1-00-00 povodí Labe (úmoří Severního moře)
- Ploučnice ... 1-14-03

Do povodí Jizery náleží poměrně rozsáhlá část území, zahrnující jižní východní část okresu Jablonec n.N. a celý okres Semily. Odtékají sem tak vody z převážné části Jizerských hora západního okraje Krkonoš v okolí Harrachova a celé podhorské oblasti až po východní a jižní hranici kraje.

Do povodí Kamenice patří velmi malé území v severozápadním cípu kraje kolem Kamenického Šenova. Území je odvodňováno západním směrem řekou Kamenicí, která ústí u Hřenska do Labe.

Lužická Nisa zasahuje svým povodím zejména města Liberec a Jablonec n.N. s jejich okolím a území SZ od Liberce po státní hranici s Polskem, kam odtéká u Hrádku nad Nisou.

Povodí Smědé zaujímá území Frýdlantského výběžku a západní okraj Jizerských hor, Smědá odtéká severním směrem do Polska, kde ústí zprava do Lužické Nisy.

Do povodí Ploučnice spadá západní část kraje, tj. převážná část území okresu Česká Lípa a severozápadní okraj okresu Liberec, náleží do CHOPAV Severočeská křída.

Povodí Liběchovky a Pšovky zasahuje jihozápadní část území (jižní část okresu Česká Lípa), území odvodňují jižním směrem, oba toky ústí zprava do Labe mimo řešené území.

Vzhledem k tomu, že Liberecký kraj náleží ke krajům s vyšším srážkovým úhrnem (za rok 2001 to bylo 1102 mm srážek) a vzhledem k morfologii území, jsou v kraji problémy s rychlým odtokem srážkových vod z území, který vyúsťuje v ničivé povodně. Velký podíl má na vzniku povodní především značné odlesnění a tím vznik nedostatečné přirozené retence zejména horských oblastí s vysokým srážkovým úhrnem, v minulosti provedené meliorace a nevhodné úpravy toků.

Vodní nádrže

Na území Libereckého kraje je několik „velkých" údolních nádrží, převážně s účelem ochranným a vodárenským, některé byly postaveny již počátkem 20. století, především v povodí Lužické Nisy. Nádrže Bedřichov, Mšeno, Harcov, Mlýnice a Fojtka velmi účinně snižují možnosti povodní a zátop v oblasti Jablonce nad Nisou, Liberce a níže položených obcí. Pro zajištění zdrojů povrchové pitné vody byly v povodí Jizery (podpovodí Kamenice) vybudovány nádrže Souš a Josefův Důl.

Vodní nádrže

Malé nádrže a rybníky jsou v území v poměrně malém počtu – výrazně větší výskyt je v západní části území (Českolipsko) a v jihovýchodní části (Semilsko).

Mezi nejvýznamnější rybniční soustavy patří rybníky Břehyňský, Máchovo jezero, Novozámecký na Robečském potoce, Dolanský, Mlýnský, Holanský, Malá a Velká Nohavice, Kravský, Jílovský a Koňský na Bobřím potoce, Dvorní, Pivovarský a Markvartický na Panenském potoce, hradčanská rybniční soustava (Černý, Vavrouškův, Strážovský, Držník, Hradčanský rybník), svébořická rybniční soustava (Novodvorský, Hvězdovský a Ploužnický rybník), Kunratické rybníky na Svitávce, Hamerské jezero a Horecký rybník na Ploučnici.

Podle posledního Sborníku SVP, II část se uvádí jako možná výhledová akumulace vody nádrž Vilémov na horním toku Jizery. Její rozhodující funkcí má být posílení umělé infiltrace a nadlepšení průtoků v Jizeře pro zabezpečení vodárenských odběrů z toku (zejména u Káraného na dolním toku). Otázkou je, nakolik je při současném poklesu potřeby vody v pražském regionu a úvahách o vyřazení umělé infiltrace či její části z provozu, výstavba vodárenské nádrže Vilémov potřebná. To však není předmětem řešení „Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje".

Místa ke koupání

Dnem 1. ledna 2001 nabyl účinnosti zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, který mimo změn v jiných oblastech hygieny, ochrany veřejného zdraví a činnosti orgánů hygienické služby právně upravuje požadavky na jakost vody pro koupání. Prováděcím předpisem k tomuto zákonu je v této oblasti Vyhláška č. 464/2000 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity venkovních hracích ploch. Obsahuje požadavky směrnice Rady č. 76/160/EEC z 8. 12. 1975, týkající se kvality vody ke koupání ve volné přírodě.

Obsahem Směrnice Rady 76/160/EEC je zajištění kvality vody pro koupání jak ve sladkých vodách, tak příbřežních oblastí moří, s cílem chránit životní prostředí a veřejné zdraví a dále stanovení ukazatelů jakosti vody pro koupání, jejich limity, systém kontroly, rozsah a četnost monitorování. Pro ČR z toho vyplynula nutnost právně upravit požadavky na jakost vody vhodné pro koupání ve volné přírodě a stanovit Seznam koupacích míst.

Na území Libereckého kraje se nachází 4 koupací místa – viz následující situace.

Místa ke koupání

Název koupacího místa: VN Mšeno – pláž „U prutu"
ID koupacího místa: 204 070 040 006 001
Název koupacího místa: VN Harcov - hráz
ID koupacího místa: 204 070 140 002 002
Název koupacího místa: VN Harcov - pláž
ID koupacího místa: 204 070 140 002 001